|
picture gallery |
Pátek třináctéhoPátek třináctého
Režie: Marcus Nispel Tak jsem se jednoho krásného rána rozhodl zajít do kina na film Pátek třináctého a podělit se opět v sekci filmových recenzí o své dojmy. Ač už má film za sebou údajně celých deset dílů, já osobně si pamatuji především klasiku v podobě prvního Pátku třináctého natočeného léta páně 1980. To znamená, že od prvního dílu již uteklo celých 29 let a já se rozhodl vydat na „slavnostní“ oprášení starého dobrého Jasona s hokejistickou maskou na tlející hlavě a mačetou v sakra silné ač také pěkně rozkládající se paži. Producent Michael Bay a Marcus Nispel už dokázali resuscitovat takovou kasiku jako Texaský masakr motorovou pilou a proto se není příliš čemu divit, že se rozhodli i pro další legendu.
V materiálech od distribuce jsem se sice dočetl, že nový Pátek třináctého jde ve stopách svých předchůdců, přesto je v mnoha ohledech jiný. Jelikož jsem neviděl tu haldu odpadkových dílů Pátku třináctého a pamatuji si jen klasiku a to ještě velice matně, myslím si, že nový Pátek třináctého je prostě Pátek třináctého. Asi nejlépe to vyjádřím receptem od samotného Jasona, který jsem si opsal při sledování filmu. Svážeme jednu pipinku a narveme ji do spacího pytle, nad ohněm opékáme za křiku až do propečení. Nakrájíme nohu jejího přítele, poslouží past na medvěda a nějaká ta mačeta. Když máme propečenou pipinku a nohu nakrájenou na kolečka, přihodíme ucho jejich kamaráda a pár kousků z dalších „odvážných“ předem marihuanou naložených kamarádů. Když máme vše nachystané, můžeme si ponechat nějakou tu trofej a čekat další várku.
A v případě nového Pátku třináctého jde opravdu o krvavou hostinu o dvou chodech. Rád bych tvůrce filmu pochválil za ohlédnutí za prvním dílem, kde se tedy i dnešní teenager dostane do obrazu a snad pochopí, jak to vlastně s Jasonem tenkrát bylo. Kdo nezná klasiku, neodpustím si zde malou rekapitulaci událostí v letním táboře Crystal Lake. Jason byl mentálně postižený chlapec, který v jezeře utonul díky nepozornosti instruktorů letního tábora. Ve snaze pomstít synovu smrt vzala truchlící matka spravedlnost do svých rukou a začala vychovatele likvidovat. Když však byla i matka poslána do pekla, rozhodl se Jason, že se z pekla vrátí a bude masakrovat všechny zhovadilé teenagery, jenž se v okolí Crystal Lake ocitnou.
A zde je další moje zamyšlení. Když potkáte partičku, rozmazlených, hlučných a vyhulených idiotů, co nemají nic lepšího na práci, než hulit, chlastat, mrdat a dělat bordel, co jim asi tak budete přát? Nějakej průser! No prostě skupina totálně zdegenerovaných metrosexuálů a nadržených olejem pomazaných barbie-girls by nezaujala ani hodně hladovou zombie, protože ona ráda mozky a tady jich je zarážející nedostatek. Proto je tu Jason, kterému stačí kus masa který před ním bude vřískat a utíkat. A pokud nepatříte mezi stejně debilní a vypatlaný teenagery jako jsou ti ve filmu Pátek třináctého, začnete postupem času získávat sympatie s Jasonem, který má už toho bordelu dost. Každej idiot mu leze do baráku a čmuchá tam a hrabe se mu v jeho věcech. Takže když jsem sledoval film, poprvé, kdy jsem pocítil strach o svého hrdinu byl okamžik, kdy omotal poslední živý frajer Jasonovi řetěz kolem krku a druhý konec slečna hodila do drtičky na dřevo se slovy „Jasone jdi za matkou do pekla!“ Nakonec mě však závěr filmu uspokojil a já mohu klidně usnout, protože Jason poražen nebyl.
Stručně řečeno, film Pátek třináctého je jednoduše další vyvražďovačka pitomých „nehrdinů“ s maniakem Jasonem v hlavní roli. Budete se lekat, na to mají filmaři svoje vlastní osvědčené triky, ovšem strach jsem skutečně v eliminaci stáda blbečků nenacházel. Zábavu však nakonec vlastně ano. Není nic příjemnějšího, než vidět jak rozmazlenej idiot ukradne stejně vylízanému kamarádovi loď aby udělal frajera před úplně vypatlanou blondskou a nakonec zkončí se šípem v palici a napálí lodí do hlavy slečny, kterou se snažil oslnit. Slečna s nabouranou hlavou, která ovšem byla nabouraná už před srážkou s lodí dostane nakonec ještě bezplatnou prohlídku hlavy Jasonovou mačetou a můžeme pokračovat vesele dál za fajn hudebního doprovodu Steve Jablonskyho. Začínám si myslet, že kdyby do chaty v Crystal Lake dorazila partička fajn pohodářů co by si tiše hleděla svého a věnovala se více intelektuální zábavě, možná by k nim nakonec Jason zašel na šálek čaje a pokecal o nihilismu. Ovšem takové teenagery v USA asi nepěstujou. Takže děkujme Jasonovi, že se stará o to, aby těch kreténů bylo co nejméně. Takže ač jsem film Pátek třináctého zhodnotil svým osobním pohledem…můžu říct, bylo to zábavné a Jason je fajn chlapík. ...děkujeme za spolupráci distribuční společnosti Bonton film.
Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl Poslední aktualizace: 14.04. 2009
[ filmové recenze ]
|
