|
picture gallery |
DEPRESSIVE DISORDER - IN DEPTHDEPRESSIVE DISORDER - IN DEPTH
Takže tady máme další hudební lahůdku z cybernetického chřtánu elektro-industriální-ebm kapely Depressive Disorder. Patrik Lev a Radim Čáp za účasti kytaristy Oldřicha Holého přinášejí svým fanouškům a příznivcům EBM hudby album nazvané In Depth a dokazují své pevné postavení na electronické hudební scéně na které jsou právem řazeni mezi to nejlepší co zdejší electro-ebm hudební scéna nabízí. DEPRESSIVE DISORDER: Přejděme tedy rovnou k novému albu In Depth a podívejme se na tuto lahůdku trochu podrobněji. Album In Depth začíná instrumentálním intrem „On The Edge“. Je to jako když stojíte před obrovskou industriální bránou do světa Depressive Disorder, uvítání je hluboké a temné. Slyšíte a vnímáte všechny ty podivné zvuky a cítíte jak okolo vás, malého človíčka, pulzuje energie neznámých strojů a všelijakých hejblátek, které se vám mohou v nestřeženém okamžiku zavrtat hluboko pod kůži. Současně nasloucháte atmosférickému vyzvání ke vstupu do nitra této hudební továrny a záleží jen na vás zda se stanete hostem či otrokem, ale rozhodně vás nečeká nic zlého, naopak, očekávejte příjemnou hudební exkurzi světem Depressive Disorder. Druhá skladba nazvaná „Abyss“ vám zatluče do hlavy první šrouby a započne utahování vašich smyslových orgánů. Pokud ebm prezentuje jistou cybernetickou spojitost lidské mysli a strojů skrze hudbu a electronické mašinky, právě u skladby „Abyss“ a v podstatě v případě kapely Depressive Disorder obecně, se vždy cítím tak nějak „napojen“. Musím zde pochválit Patrika za jeho zpěv. Za dobu kterou poslouchám ebm hudbu jsem došel k závěru, že většina kapel v tomto hudebním stylu zpívat opravdu neumí…ale Depressive Disorder dokazují, že jejich vývoj není jen o hudbě samotné, ale také o zpěvu což jednoduše potěší. Další skladbou je „Underneath“ která tak nějak pokračuje v tempu a náladě skladby předcházející. Už možná proto, že jak ve skladbě „Abyss“ tak i ve skladbě „Underneath“ přichází ke slovu kytara Oldřicha Hladkého. Osobně se mi však pod kůži dostala především dokonalá skladba „Reality“. Cítím pod její sílou jak se mé tělo připojuje k přístrojům a loaduji do sebe skrze tuhle vypalovačku nové ovladače svého mozku. Nerad bych Depressive Disorder srovnával s jinou kapelou, ale u skladby „Reality“ jsem si připadal jako bych prožil v jednom okamžiku pocity, které jsem zažíval ve svých prvotních zkušenostech s ebm hudbou skrze kapely Front Line Assembly a Skinny Puppy. Depressive Disorder mě prostě skladbou „Reality“ pěkně nakopnul v tom nejlepším slova smyslu. A opět dokonalý soulad hudby a zpěvu…tuhle skladbu si rozhodně nenechám ujít live. „Resistance“ je jako sejít po schodech do nižších pater továrny Depressive Disorder. Zvuk vás táhne hlouběji a stále hlouběji. Bicí se vám zasekávají do páteře a celá ta atmosféra okolo houstne aby se náhle a nečekaně vytratila. Pokud v hudbě lze vyjádřit cestu minimálně osvětlenou chodbou a náhlý výpadek proudu, myslím, že „Resistance“ je dobrý kandidát. Následuje další kousek nazvaný „Disintegration“, rytmus této skladby vás omotá kabelem a vy se jen houpete, jako když cvrnknete do žárovky na kabelu a ona při pohybu sem a tam maluje na holé stěny světelné obrazce. Možná, že popisuji toto album příliš expresivně, ale ono album In Depth je podle mého hodně expresivní hudební ebm záležitostí. Je to až děsivě zasahující a to je příjemné. Další skadba nazvaná „TV-Freak“ je poněkud syrovější a vznikl k ní také dokonce videoklip. Opět zde přichází ke slovu kytara a jde o méně atmosferickou ale o to více přímočařejší skladbu, která zaujme. Následuje skladba „Blind“ kde kytara příjemně prořezává industriální stěnu a pomaloučku nás vede k předposlední a velice zvukově zajímavé „Hypocrite“. Posledním kouskem je instrumentálka „Existence Of Evil“, která původně vznikla jako hudební doprovod výstavy Jana Krumphanzla v Berouně a zahájila vernisáž nazvanou Dark Park. Na albu In Depth je uvedena v nové úpravě a působí jako temný konec celé exkurze, bohužel se nedočkáte osvobození z celého hudebního komplexu, který kolem vás Depressive Disorder staví, ale umíráte na chladné podlaze vyčerpáni tou obrovskou dávkou skutečně hutné a dokonalé hudební dávky, kterou vám tato kapela vstříkla do žil. V kaluži oleje a krve vzhlížíte k malému oknu, za kterým je možná budoucnost. Jedním slovem vzdávám se rád tomuto hudebnímu dílu a považuji ho za něco co jsem v hudbě dlouho hledal a nenacházel. Na toto album hned tak nezapomenu a budu se k němu s radostí vracet.
Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl Poslední aktualizace: 26.01. 2007
[ Hudební recenze ]
|
