biogallery
Biogallery >> Knižní recenze >> Louis De Bernieres

Portál současného uměni

home

rozcestnik
reporty

picture gallery
photo gallery
books
comix
author
atelier
umělci s kladivem

bio magazine
knižní recenze
hudební recenze
filmové recenze
trailery
divadelní recenze
herní recenze

móda a styl

projects
guests
links




Jan Krumphanzl
2000 © 2012

Louis De Bernieres

VÁLKA O ZADNICI DONA EMMANUELA
Louis De Bernieres

Nakl. BBart

„Život je jen nepředvídatelným sledem náhod a shod okolností; nikdy nevyjde tak, jak si ho člověk naplánoval, neřídí se podle předpovědí a často se stává, že vynucené rozhodnutí nakonec jednoho přivede ke štěstí, zatímco dobrovolná volba mu přinese utrpení. Jen málokdy nás asi nenapadne, jaké neblahé události by nenastaly, nebýt jistých triviálních okolností, jež takto mají mnohem větší dosah než samy o sobě,“ tvrdí vypravěč románu Válka o zadnici dona Emmanuela a totéž by se mohlo říct o Bernieresově zápletce.
No řekněte sami: kdo mohl předpokládat, že se v jednom latinskoamerickém zapadákově pokusí místní latifundistka, zhýčkaná a pyšná dona Constanza, odklonit řeku tak, aby jí posloužila coby zásobárna vody pro její bazén? Kdo mohl čekat, že ohrožení vesničané obohatí palivovou nádrž najatého bagru o několik kostek cukru a že trhané výbuchy jeho motoru si o pár kilometrů dál někdo vyloží jako ozvěny boje mezi levicovými gerilami a nebohým obyvatelstvem? A kdo mohl tušit, že obnovením pořádku bude armádou pověřen právě kapitán Figueras, přihlouplý, obtloustlý sadista, který přímo touží po příležitosti, aby si na mrtvolách vystavěl svou kariéru? Asi nikdo – stejně jako by nikdo nečekal, že v nerovném boji budou povstalcům pomáhat olbřími černé kočky, partyzánsky naladěná prostitutka, vesnický čaroděj a záhadná epidemie smíchu…
Louis de Bernieres zkrátka těží z bohaté tradice magického realismu – nadhazuje závažná témata (vláda vojenské junty a hrůzné excesy tajných služeb), ale zachází s nimi způsobem povýtce nevážným, s nadhledem, černým humorem i laskavou ironií.

SEŇOR VIVO A DROGOVÝ BARON
Louis De Bernieres

Nakl. BBart

Znetvořené mrtvoly, které se člověku pravidelně objevují na prahu, jsou už pořádným důvodem k zamyšlení. Mladý profesor filosofie Dionisio Vivo je z nich jen zmatený… zato jeho přítel Ramón, jeden z mála čestných policistů ve městě, má ve věci jasno: pokud Dionisio nepřestane psát populární dopisy do prestižního listu La Prensa, v nichž odhaluje nečisté praktiky drogových baronů, musí se bát o život. Jako dítko Štěstěny Dionisio skutečně prvních pár atentátů přežije, pak ovšem narkomafie změní taktiku a zaměří se na jeho nejbližší – a seňor Vivo pochopí, že se nechal vtáhnout do boje na život a na smrt.

Vzal-li si Louis de Bernieres ve své prvním románu na paškál latinskoamerické tajné služby a armádu, v druhém dílu volné latinskoamerické trilogie podobným způsobem zpracoval latinskoamerickou drogovou scénu (předobrazem hlavního zlosyna El Jerarcy není totiž nikdo jiný než nechvalně proslulý Pablo Escobar). A přestože de Bernieres nezůstal nic dlužen svému smyslu pro humor, čtenářům bude tentokrát nejspíš mrznout úsměv na rtech…

NEZVLADATELNÉ ĎÍTKO KARDINÁLA GUZMÁNA
Louis De Bernieres

Nakl. BBart

Cochadebajo de los Gatos, utopická komunita obývaná tři sta let starými konkvistadory, prostitutkami, levitujícími exkomunikovanými kněžími, muzikology a jaguáry se slabostí pro čokoládu, se opět ocitne ve smrtelném nebezpečí. Tentokrát se v nepřítomnosti prezidenta Veracruze na popud kardinála Guzmána zformuje armáda krutých fanatiků, kteří jsou na této „Nové výpravě proti albigenským“ bez mrknutí oka schopni vraždit, jen aby spasili nesmrtelné duše svých nebohých obětí. A zdá se, že v nevyhnutelném konfliktu bude hrát křižákům jejich ohromná převaha do karet…
V poslední části volné latinskoamerické trilogie se de Bernieres vypořádal nejenom s katolickou církví, ale dotkl se i dalších citlivých témat: zkorumpované vlády, drogových baronů a všudypřítomné chudoby. Chcete-li objevit magii Jižní Ameriky, ušetřete peníze za letenku a kupte si místo toho tuto knihu od spisovatele, který má pověst evropského Márqueze.

LOUIS DE BERNIERES

Ačkoli tomu jeho exotické jméno vůbec nenapovídá, Louis de Bernières (*1954) je rodilý Angličan – jeho rodina dokonce přišla na Britské ostrovy už roku 1066 s Vilémem Dobyvatelem. Vyrostl v surreyské vesničce Hambledon, díky armádnímu stipendiu mohl jít studovat na Bradfield College a po čtyřech katastrofálních měsících v Sandhurstu skončil v Jižní Americe, v malé vísce na severu Kolumbie, kde pracoval jako učitel a honák krav. Po jednom roce ho ovšem život v exotické cizině omrzel, a tak se vrátil domů studovat filosofii v Manchesteru.
Psát začal až ve svých osmadvaceti a první román mu vyšel až v pětatřiceti letech. Do té doby se živil jako automechanik, zahradní architekt, prodavač knih, tesař, kurýr na motocyklu a vůbec nejdéle jako učitel. Jeho první kniha Válka o zadnici dona Emmanuela (1991), sžíravá černá groteska z Jižní Ameriky, hluboce ovlivněná magickým realismem, mu přinesla věhlas i uznání kritiky v podobě Ceny spisovatelů Britského společenství za nejlepší prvotinu v euroasijském regionu. O rok později následoval palčivý román Seňor Vivo a drogový baron (předobrazem k postavě El Jerarky se v něm stal nechvalně proslulý Pablo Escobar) a opět Cena za nejlepší román v euroasijském regionu. Volnou latinskoamerickou trilogii uzavřel roku 1993 knihou Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána. Světovou proslulost si Louis de Bernières získal románem Mandolína kapitána Corelliho, jehož se prodalo více než jeden a půl miliónu výtisků, byl zfilmován režisérem Johnem Maddenem a získal Cenu spisovatelů Britského společenství za nejlepší román roku.

Roku 2001 vydal knihu Rudý pes (česky 2002), v níž ztvárnil dobrodružství nezdolného inteligentního psa z ovčáckého plemene kelpie. A v červnu 2004 Bernieresovi vyšel zatím poslední román Birds without wings (Ptáci bez křídel), který se odehrává ve vesnici Eskibahçe na jihozápadním pobřeží Turecka a mapuje osudy jejích řeckých a tureckých obyvatel, převážně za první světové války a v následné etnické čistce.

PÁR SLOV JANA KRUMPHANZLA

„Když jsem jednoho dne navštívil divokou patnáctiletou slečnu, doporučila mi po dlouhé promilované noci knihu Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána. Musím se přiznat, že kromě příjemně strávené noci s touhle slečnou jsem se dostal k úžasné knize, která mě okamžitě pohltila. Nečekal jsem, že mně do té doby v mém životě neznámý autor Louis De Bernieres tolik zasáhne svým osobitým způsobem vyprávění a tak jsem od té doby jeho vděčným čtenářem. Kdo se s literaturou tohoto autora ještě nesetkal, je na čase s tím něco udělat!“

Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl
Poslední aktualizace: 22.08. 2005

[ Knižní recenze ]