Lovecká sezóna

LOVECKÁ SEZÓNA

Informace o novém animovaném filmu….

Premiéra: 23.11.2006
SONY PICTURES ENTERTAINMENT
FALCON

Biogallery ve spolupráci s distribuční firmou Falcon přináší první informace o animovaném filmu Lovecká sezóna (Open Season).

OBSAH

Do života Booga, zdomácnělého medvěda grizzlyho bez jakýchkoliv schopností nutných k přežití v divočině, vtrhne jako uragán vychrtlý a upovídaný jelenec Elliot. Když Elliot Booga přesvědčí, aby opustil svůj pohodlný domov v garáži správce parku a okusil, jak chutná život v opravdové přírodě, věci se rychle začnou vymykat kontrole.

Oba hrdinové jsou pouhé tři dny před začátkem lovecké sezóny přemístěni do lesa, kde se musí co nejrychleji aklimatizovat. Oba musí udělat vše proto, aby se jim podařilo rychle sjednotit ostatní zvířata a získat les zpátky.

O FILMU

„Základní myšlenka Lovecké sezóny mě napadla při čtení o těch divokých zvířatech, která žila na okraji oblíbených horských rekreačních resortů jako Ketchum, Idaho nebo Mammoth v Kalifornii a díky tomu do jisté míry zdomácněla,“ říká karikaturista Steve Moore. „Představoval jsem si, že by ta zvířata jednoho dne udělala něco, čím by hrozně rozzlobila lidi z města, a ti by je pak uspali a přemístili do divočiny. Vždycky mě zajímalo, co by se dělo pak. Tahle zvířata se po většinu života živila zbytky lidského jídla – jak by si asi dokázala poradit v opravdové přírodě?“

Moore spolu se svým produkčním partnerem Johnem Carlsem nápad rozpracoval a oslovil s ním Penney Finkelman Cox a Sandru Rabins, výkonné viceprezidentky nové společnosti Sony Pictures Animation, na jejichž přání následně příběh rozvinuli. Nedlouho poté se Lovecká sezóna stala prvním celovečerním filmem, který u Sony Pictures Animation dostal zelenou.

Námětu se poté zhostila Jill Culton, která je považována za jednu z nejoriginálnějších vypravěček ve světě filmové animace a má na kontě filmy jako Příšerky, s. r. o., Život brouka nebo Toy Story – Příběh hraček. Culton k příběhu přitahovala její láska k přírodě i tření mezi dvěma hlavními postavami – grizzlym Boogem a jelencem ušatým Elliotem. Kromě toho byla velkým fanouškem Mooreovy tvorby. „Steveův humor byl vždycky moje krevní skupina,“ říká Culton. „Ukazuje nám alternativní realitu, v níž jsou zvířata chytřejší než lidé – a za našimi zády se nám smějí!“

Culton se tedy připojila k projektu jako režisérka a začala do příběhu začleňovat narativní strukturu. Brzy se k ní přidal také multitalentovaný Anthony Stacchi (do jeho obsáhlého portfolia patří filmy jako Zvědavý George, Mravenec Z nebo Jakub a obří broskev) a veterán Roger Allers (jeden z režisérů oscarového trháku Lví král).

„Steve nám dal do začátku skvělý tón vyprávění a ‚reálnou premisu‘, která pojednávala o divokých zvířatech, která uvíznula mezi naším světem a divočinou. Spolu s Jill jsme se snažili najít jednoduchý emocionální příběh, který by z tohoto nápadu dokázal vytěžit co nejvíce,“ říká Stacchi.

„V průběhu tvůrčího procesu se zajímavým způsobem měnily charaktery jednotlivých postav,“ říká Allers. „Boog byl původně vyrovnanější a klidnější, ale postupem času se stal zranitelným, což té postavě dalo větší prostor k tomu, aby se v průběhu děje mohla vyvíjet. Elliot byl na začátku naopak trochu méně chytrý a pohotový, ale my jsme z něj udělali zdatného manipulátora s ostatními – to jej činí mnohem legračnějším.“

Při psaní scénáře se ukázala být jednou z nejnáročnějších věcí snaha dát příběhu emocionální hloubku a zároveň jej prošpikovat humorem. „Humor musel vycházet z postav, jejich povah a situací, v nichž se ocitaly,“ říká Allers.

„V oblasti humoru a tónu jednotlivých scén jsme měli pouze jediné pravidlo – vždycky nás to muselo rozesmát a zároveň nějakým způsobem posunout kupředu příběh. Chtěli jsme natočit film, který bychom chtěli sami vidět, nikoliv film pouze pro děti nebo nějakou jinou konkrétní demografickou skupinu,“ vysvětluje Stacchi.

Zatímco scénáristé pilovali příběh, jiný tým pracoval na výtvarné stránce filmu a snažil se s výtvarníky a animátory vytvořit jedinečnou vizuální atmosféru. „Strávili jsme okolo roku tím, že jsme vymýšleli podobu jednotlivých postav, míru detailů a podobu prostředí,“ říká vedoucí vizuálních efektů Doug Ikeler. „Celý první rok byl jen o tom, abychom vytvořili co nejkvalitnější styl animace, pomocí nějž bychom mohli ten příběh a jeho postavy přivést k životu.“

„Na počátku každého animovaného filmu je čistý papír,“ říká výkonná viceprezidentka Sony Pictures Animation Sandra Rabins. Na rozdíl od hraného filmu, který začíná kopií scénáře v rukou castingového agenta a hromadou fotografií obličejů, začínají animáky tím, že výtvarníci nakreslí storyboardy. V případě filmu Lovecká sezóna se počáteční storyboardy staly na následující čtyři roky inspirací pro více než 200 výtvarníků a animátorů, kteří na více než 2 200 metrů filmu natočili celkem 1 223 záběrů. Storyboardových kreseb vzniklo více než 34 000.

Proces vytváření trojrozměrné podoby postav načal výtvarník postav Carter Goodrich, kterému připadl monumentální úkol navrhnout všechny hrdiny filmu. Goodrich se podílel na výtvarné stránce postav filmů jako Hledá se Nemo, Příšerky, s. r. o. nebo Shrek a jeho ilustrace se několikrát objevily na obálce časopisu The New Yorker a v magazínech Time, Newsweek, GQ, Playboy či Atlantic Monthly. Pomocí svého výrazného výtvarného jazyka propůjčil každému ze zvířecích i lidských obyvatel městečka Timberline jedinečnou osobnost.

„Pracovali jsme se storyboardy Davida Feisse [supervizor námětu], které se každému moc líbily, a snažili jsme se zůstat uvnitř světa, který vytvořil,“ vysvětluje Goodrich. „Vždycky jsme režisérům přinesli skupinu obrázků a oni si vybrali ty, které se jim nejvíce líbily. Vybrané návrhy jsme pak stále vylepšovali, dokud jsme nedošli k jejich finální podobě.“

Vedoucí vizuálního vývoje Richard Chavez úzce spolupracoval s oddělením storyboardů a týmem, který měl na starost jednotlivé postavy, aby společně vytvořili celkovou výtvarnou podobu filmu. „Pomáhali jsme režisérům vymyslet výtvarné prvky, které by definovaly postavy i příběh. Tento úvodní proces je velmi organický. V tomto stádiu je ještě pořád hodně možností, protože spousta věcí zatím nemá konkrétní obrysy a i samotný příběh se neustále mění. Takže je možné skoro všechno.“

Goodrichovy původní kresby postav byly poté přeneseny do počítače a dotvořeny výtvarníkem Michaelem Kurinskym. „Každé zvíře v tomhle filmu má specifickou srst,“ vysvětluje Kurinsky. „Hrubá a hustá bobří srst by měla vypadat jinak než veverčí, která je měkká a chomáčovitá. McSquizzy (Kmet Kvíkal) má na bradě vous jako starý chlap. Mr. Weenie (Buřtíček), jezevčík, má krátké chlupy, které se krásně lesknou na slunci.“

Kromě srsti byla pro animátory velkým oříškem také voda. „Animace vody v sekvenci, v níž Boog s Elliotem nechtěně proboří přehradu a zaplaví vesnici pod ní, byla jednou z nejobtížnějších částí práce na filmu,“ vzpomíná vedoucí počítačové animace Darren Lurie. „Voda se pohybuje určitým specifickým způsobem a pokud se ji pokusíte zpomalit nebo nerealistickým způsobem upravíte směr jejího toku, přestává rázem působit jako voda. Je to jedna z nejrealističtějších věcí v celém filmu – chtěli jsme, aby byla jako živá.“ Ve filmu ji uvidíme v mnoha podobách – klidnou i rozběsněnou, jako tenký pramínek i jako liják. Pro její realistické zakomponování do okolního prostředí musel Ikelerův tým vytvořit speciální systém, díky němuž realisticky tekla, cákala a reagovala na okolní prostředí a postavy. Kromě toho tato technologie umožňovala vytvořit pěnu, mlhu nebo třeba vodopád.

Jedním z nejosobitějších a nejoriginálnějších aspektů tohoto filmu je způsob, jakým se v němž prolíná umění klasické dvojrozměrné animace s technologickými pokroky a průlomy, které do animovaných filmů přinesl třetí rozměr.

Filmaři chtěli, aby měl film vizuální atmosféru, která je oslavou podstaty dvojrozměrných kreseb – kontur, stínů či hloubky ostrosti – ale také aby toho dosáhli v novém médiu. Režiséři pracovali se štábem na vývoji výtvarného jazyka, palet a stylu animace. Nicméně, k plynulému propojení světů dvojrozměrné a trojrozměrné animace byly potřeba určité „mosty“. „Naše postavy a pozadí mají velmi výrazné tvary a obrysy, což je ve 3D docela problém,“ říká Culton. Za tímto účelem studio Imageworks vyvinulo nové softwarové nástroje: „Nejen, že nám ty nové programy umožnily pracovat se silnějšími siluetami, ale měli jsme také možnost postavy lépe natahovat a smršťovat,“ říká Allers. „Starší digitálně animované postavy působí spíše jako loutky, protože jejich tvůrci neměli dostatečně flexibilní nástroje. V animaci musíte vždycky trochu přehánět, aby postavy působily reálně. A mám velkou radost, že tu legraci, energii a absurdnost nyní mohu zažít i ve 3D.“

O TVŮRCÍCH

JILL CULTON (režie/námět) je považována za jeden z největších animátorských a vypravěčských talentů své generace. Film Lovecká sezóna je jejím režijním debutem. Poté, co téměř osm let pilovala své schopnosti v Pixaru, se stala vedoucí animace a koncepční výtvarnicí studia Sony Pictures Animation. Na kontě má filmy jako Příšerky, s. r. o., Toy Story – Příběh hraček, Toy Story 2: Příběh hraček nebo Život brouka, při jejichž tvorbě ovládla umění zkombinovat komediální, silný příběh s řadou roztomilých a přitažlivých postaviček. K filmům Život brouka a Toy Story – Příběh hraček kreslila storyboardy a na pokračování Příběhu hraček se podílela jako výtvarnice postav (kromě jiného přivedla k životu Jessieho, který je podle mnoha lidí duší celého filmu). Poté zastala roli koncepční výtvarnice a supervizora námětu u filmu Příšerky, s. r. o., u nějž se podílela také na námětu. Před začátkem práce pro Sony Pictures Animation strávila nějakou dobu ve studiu ILM, kde pomáhala sestavit štáb pro tvorbu celovečerních filmů. Culton studovala na California Institute of the Arts.

ROGER ALLERS (režie) se v roce 1994 navždy zapsal do historie filmu a animace oscarovým hitem Lví král. Film, který byl jeho režijním debutem, se stal celosvětovou senzací. Po jeho úspěchu Allers adaptoval scénář po podoby divadelního muzikálu, který získal cenu Tony (sám Allers na ni byl nominován). Jeho spolupráce se studiem Walta Disneyho začala již v roce 1986 a dnes je považován za jednoho z hlavních kreativních architektů, kteří se podíleli na oživení tamější animátorské tradice. Kromě Lvího krále se Allers různými způsoby podílel na spoustě dalších Disneyho projektů. U filmu Kráska a zvíře, který byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší film, zastal roli supervizora námětu. Na filmech Malá mořská víla, Aladin a Oliver & Company pracoval jako jeden z autorů námětu. Zájem o filmovou animaci v něm probudil Disneyho Peter Pan, pod jehož vlivem začal ve velmi mladém věku tento obor studovat. Během studia na Arizona State University se zaměřil na kresbu a malbu a po jeho úspěšném zakončení dva roky cestoval po Evropě a žil na Krétě. Po návratu do Spojených států se usadil v Bostonu, kde se vrátil ke své tvůrčí vášni studiem na Harvardu. Poté strávil pět let na klíčové kreativní pozici v Lisberger Studio, kde se věnoval celé řadě projektů, a poté se i se studiem přestěhoval do Los Angeles, aby zde mohl pracovat na Disneyho filmu Tron. Následující dva roky strávil v Kanadě animátorskou prací na filmu Rock and Rule a další dva roky v Japonsku, kde působil jako vedoucí animace na filmu Little Nemo.

Lovecká sezóna je režijním debutem také pro ANTHONYHO STACCHIHO (režie/námět), který má rozsáhlé zkušenosti s dvojrozměrnou i trojrozměrnou animací. Do jeho portfolia patří některé z projektů, které byly ve své době revoluční z hlediska techniky i stylizace. Podílel se také na příběhu filmu Mravenec Z z produkce DreamWorks Animation. Před začátkem práce na Lovecké sezóně Stacchi pracoval jako supervizor námětu na dvou projektech ILM: Zvědavý George a Frankenstein. Podepsal se také pod příběhy filmů jako Aeon Flux, Jakub a obří broskev a mnoha dalších. Stacchi vystudoval California Institute of the Arts.

STEVE BENCICH & RON J. FRIEDMAN (scénář) nejsou v oboru celovečerních animovaných filmů žádnými nováčky – na kontě mají filmy Slepičí úlet a Medvědí bratři, přičemž druhý jmenovaný byl nominován hned na tři prestižní ceny: Oscara (v kategorii nejlepší celovečerní animovaný film), Saturn Award a Annie Award. Friedman a Bencich se věnují společné tvorbě již od svých 13 let – tehdy se jim podařilo prodat svůj první společný výtvor do pořadu Dr. Demento. Postupem času získali zakázky od mnoha velkých studií. Nedávno dokončili scénář k filmu The Treehouse a projektu The Missing Link.

NAT MAULDIN (scénář) byl scénáristou a producentem úspěšných televizních seriálů jako Night Court, Have Faith, Newhart či Barney Miller, přičemž za jednu epizodu z posledně jmenovaného získal cenu asociace Writers Guild. Do jeho animované tvorby patří seriál ABC Capitol Critters, který vymyslel a poté u něj se Stevenem Bochcoem zastával roli vedoucího výroby. Na kontě má také celovečerní scénáře Downtown, Kazatelova žena, Dr. Dolittle a Dokud nás smrt nerozdělí.

Biogallery děkuje společnosti FALCON.

Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl
Poslední aktualizace: 11.10. 2006

[ Bio magazine ]