biogallery
Biogallery >> Author >> Reportáž výstava Procitnutí

Portál současného uměni

home

rozcestnik
reporty

picture gallery
photo gallery
books
comix
author
atelier
umělci s kladivem

bio magazine
knižní recenze
hudební recenze
filmové recenze
trailery
divadelní recenze
herní recenze

móda a styl

projects
guests
links




Jan Krumphanzl
2000 © 2012

Reportáž výstava Procitnutí

REPORTÁŽ – VÝSTAVA PROCITNUTÍ JANA KRUMPHANZLA

Dne 12.11.2005 v pražském klubu Černá kočka proběhla vernisáž výstavy Procitnutí českého expresivního umělce Jana Krumphanzla. Biogallery vám přináší aktuální reportáž z prozatím poslední výstavy tohoto avantgardního umělce. Použité fotografie jsou dílem Reného Sýkory a Kristýny Rottové.  

Jan Krumphanzl se rozhodl uskutečnit svoji výstavu Procitnutí v pražském klubu Černá kočka. Snažil se tak dosáhnout příjemné komorní atmosféry ve sklepních prostorách tohoto klubu, který svoji atmosférou oslovil Jana Krumphanzla k prezentaci aktuální výtvarné tvorby. Výstava Procitnutí je po dvou letech další prezentací v našem hlavním městě – Praze. Naposledy se zde Krumphanzl prezentoval v roce 2003 se svým cyklem Angels v již neexistující galerii Camera Obscura. V roce 2004 se věnoval především tvorbě knižních ilustrací a avantgardních cyklů (TOP SECRET a VŮNĚ ŽENY). Takže 12.11.2005 se Jan Krumphanzl vrátil po letech do Prahy, aby představil svoji aktuální tvorbu z cyklů (NĚCO Z EVY a VŮNĚ ŽENY).

PROCITNUTÍ 12.11.2005

Vernisáž byla naplánována na sobotní podvečer dne 12.11.2005. Do klubu Černá kočka se krátce po šesté hodině večer začalo stahovat mračno hostů. Návštěvnost této akce byla skutečně příjemná a během několika minut byl prostor klubu zaplněn. Opozdilci již museli vernisáž přetrpět na stojáka s drinkem v ruce, ale zdálo se, že to nikomu příliš nevadí. Pivo teklo proudem a Jan Krumphanzl musel zahájení odložit ještě alespoň o půl hodiny, než jak bylo v plánu.

TRPÍM STŘEVNÍ CHŘIPKOU

Ještě před zahájením dostal mistr Krumphanzl originální dárek od kamarádky Malvíny, která jakožto zdatný plavec a plavčík, který je seznámen s faktem, že Krumphanzl je neplavec, darovala mistrovi krásný plovací kruh s nápisem TRPÍM STŘEVNÍ CHŘIPKOU. Krumphanzl se sice chtěl vykroutit z nuceného nafouknutí svého daru, ale nakonec to přece jen dokázal a hrdě s kruhem pobíhal po prostorách klubu.

Takže tímto mistr děkuje Malvíně za tuto milou pozornost ke svým 28.narozeninám, které oslavil v roce 2004.

„Takže pozdě ale přece Malvíno“.
(Jan Krumphanzl)

Dále by chtěl mistr poděkovat svým kamarádům, kteří ho za nohy na plovacím kruhu odtáhli ze stanice metra Křižíkova až na stanici Anděl. Takže jízda metrem na plovacím kruhu s lahví sektu, kterou Krumphanzl dostal od svých kamarádek Mirky a Lucky byla příjemným hřebem noci. Překonání eskalátorů se zaklíněným mistrem v nafouknutém plovacím kruhu byl skutečně bravurní výkon všech zúčastněných.  

VERONIKA

Jan Krumphanzl je známý svoji slabostí k zástupcům opačného pohlaví. Převážná většina grafik, ilustrací a celých grafických cyklů je inspirována ženami, které Krumphanzl za svůj život poznal. Na vernisáži k výstavě Procitnutí ho doprovázela jeho současná okouzlující přítelkyně Veronika.

 

„Veronika je strašně fajn holka, má to v hlavě uspořádaný podle své vlastní osobité představy o pořádku, což je mi hodně sympatické. Na svůj věk mi často přijde mnohem rozumnější než já sám. Naučil jsem se od ní dokonce poslouchat Psí vojáky a líbí se mi to. Vždy jsem říkal, že nezáleží jen na tom co posloucháte, ale s kým to posloucháte.“
(Jan Krumphanzl)

ÚVODNÍ SLOVO JANA KRUMPHANZLA

 

Jan Krumphanzl konečně dopil své pivo a panáka Fernetu a vylezl na dvě připravené židle. Vytáhl z kapsy papír se svým úvodním slovem a zahájil tak vernisáž. Přivítal všechny přítomné a poděkoval, všem kteří mu nějakým způsobem pomohli s realizací výstavy.

Pravidelní návštěvníci vernisáží Jana Krumphanzla, mohli být poněkud zklamáni tím, že mistr tentokrát nepřipravil žádné šokující překvapení. Nekonalo se vrhání grilovaných kuřat, ani pleťová maska z banánů a neproběhlo ani žádné erotické divadlo. Krumphanzl se tentokrát skutečně držel při zemi a vystačil si s mluveným slovem, které však v jeho podání nepostrádalo na působivosti.

Vernisáž bez kuřat, banánů, flašky kořalky a sexu? Mistr nám asi trochu stárne, nebo ne?

ÚVODNÍ SLOVO ANNY SAXLOVÉ

Také výtvarnice, hudební skladatelka a především velice dobrá kamarádka Jana Krumphanzla a členka umělecké skupiny (UMĚLCI S KLADIVEM), Anna Saxlová se svého úvodního slova zhostila s velkou dávkou sebejistoty. Její skutečně zajímavá a inteligentní řeč o tvorbě a osobě Jana Krumphanzla pobavila všechny přítomné. Jan Krumphanzl ji při tom jistil aby nespadla z židlí do aparatury hudebníka Dustmana.

„Anna Saxlová je člověk, který mě nikdy nenechal ve srabu. Je nesmírně talentovaná umělkyně a vážím si toho, že ji můžu mít za kamarádku.“
(Jan Krumphanzl) 

AUTORSKÉ ČTENÍ JANA NEDBÁLKA

Autorské čtení surrealistického básníka a člena umělecké skupiny (UMĚLCI S KLADIVEM) Jana Nedbálka následovalo hned po úvodním slově Anny Saxlové. Poezii tohoto básníka má Jan Krumphanzl opravdu rád a na příští rok se chystá ilustrovat jeho první básnickou sbírku nazvanou Zmásilnění. Jan Nedbálek si připravil zajímavou ukázku své surrealistické tvorby, ale bohužel nebyl k dispozici mikrofon a to byla veliká škoda především pro ty, co se nedostali na dostřel básníkova hlasu.

„Tvorbu Jana Nedbálka mám hodně rád, ať si říká kdo chce co chce, jeho poezie má budoucnost. Hlavní je vydržet. Těším se na jeho knížku, kterou budu velice rád ilustrovat.“
(Jan Krumphanzl)

HUDEBNÍ VYSTOUPENÍ DUSTMANA

Po zahájení celé výstavy přišel na scénu hudebník Dustman a celou akci doprovodil o zajímavou elektronickou hudbu. Bohužel, sám s vystoupením nebyl spokojený, páč mu v aparátu něco vyhořelo…takže příště to snad dopadne všechno podle představ. Krumphanzl byl však s vystoupením spokojený a je rád, že Dustman na vernisáži zahrál alespoň v mezích technických možností.

„Dustman je dobrý hudebník. Mám jeho hudbu hodně rád, proto jsem se také rozhodl, že by bylo super, kdyby právě on vystoupil na této akci. On moji nabídku přijal a já děkuji!“
(Jan Krumphanzl) 

JEŠTĚ PÁR FOTEK PODIVNÉHO TVORA JANA KRUMPHANZLA

  

Co dodat k této osobnosti českého avantgardního moderního umění? Je dobře, že se prezentuje výtvarným uměním, protože svoji tváří by asi moc velkou díru ve světě neudělal.

A JEŠTĚ NĚCO?

Jan Krumphanzl při divoké diskusi s kamarádem Tiborem Némethym, frontmanem skupiny ČERVENÉ VÍNO…….příští rok by měl Krumphanzl ilustrovat sbírku Tiborovi poezie…

Jan Krumphanzl a slečna, která inspirovala mistra v roce 2004 ke grafice POD KŮŽI…

Vampire Alice ….co dodat?

FOTOAPARÁT FOTIL – MISTR POPSAL

VERONIKA

psí voják

BES

kluk jako dub

IFETIV

že by basquiat

KIMI

houby a zase houby

KRISTYNA

klapka jedeme

JITKA

magie

MALVÍNA

snad neutonu

LICK

pozor citrón

MEDVÍDEK LEDNÍ

brum brum

MEIER

poševní bratr

MILOŠ

bu bu bu

NEVZPOMENU SI

ach ta paměť

NEZNÁMÁ

rád bych ale nevím

LENOCHOD

kouření škodí zdraví

RADKA

dostanu na zadek

VAMPIRE ALICE

kouše, saje, rdousí

TEREZA

taky ráda krev

PRAVNOUČEK

moje krev

ZUFULL

jak to jenom napsat

SLOVO JANA KRUMPHANZLA ZÁVĚREM

„Děkuji všem kdo přišel na tuto vernisáž a těším se zase někdy příště. Budu moc rád, když všichni napíšou na této stránce svoje dojmy z vernisáže a připomínky, rád se dozvím, jak na vás akce zapůsobila. Snad znovu v Černé kočce v roce 2007“

"Se z toho poseru!"

"A dost!"

Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl
Poslední aktualizace: 22.11. 2005

[ Author ]


 Starší příspěvky  < < <
Author
Ani poprvé ,když jsem viděl věci z projektu Její dny, to ve mě nevyvolalo znechucení, spíše uznání toho, že pan Krumphanzl má kuráž vystavit to, co se mu líbí. Na to prostě každej "morál" nemá, tak je schopnej jen odsoudit jeho tvorbu jako výraz anarchie. Směšně, nezdá se Vám? Vy znechucení....Znáte pana Krumphanzla tak důvěrně, že si troufáte tvrdit že jde proti davu jako nějaký puberťák? haha, já se bavím. Pochopím, že některá tato díla u mnohých nevzbuzuje chuť k jídlu, ale snad v každym příspěvku vidim věty typu "chce se zviditelnit". haha, vždyť svoje díla nikomu necpe, vystaví je a kdo chce, ať přijde. Já přišel a líbilo se mi. A za přátele, kteří se tam byli podívat můžu říct to samé. Pane Svobodo, no tak jste mě ujistil, že jsem opravdu z jiné planety, nebo alespoň nejsem člověk a stejně tak několik bytostí, které znám. Všichni tu řeší, jestli jsou mezi námi "Ti odjinud" a Vy jste to vyřešil rázně a jednoduše, klobouk dolu. Hm by mě zajímalo, jestli někdy v životě zjistim přesný význam slova normální, fakt hloupé, jednoduché, povrchní slovo, které vystihuje i takový charakter. Panu Krumphanzlovi i ostatním členům skupiny Umělci s Kladivem přeji mnoho zdaru v budoucnu a již se těším (a nejen já) na přiští výstavu a nová zajímavá díla. Martin Vacek
Darth Raven • 05.04. 2007 - 14:30 << RE

Reakce na Darth Raven 05.04. 2007 - 14:30
Zdravím.
Děkuji za kultivované reakce. Jsem příjemně překvapen tím, že jsem nebyl „setřen“ o poznání razantněji. Což tuto diskusi činí zajímavou.
Pravděpodobně jsem vůbec nepostřehl, s jakou upřímností autor své dílo udělal. Nejsem si však jist, jestli se dá věřit tvrzení, že autor nechtěl svým dílem šokovat. Pokud ovšem součástí uměleckého stylu není věšení bulíků na nos. Pokud jste skutečně nechtěl šokovat, tak Vám gratuluji, protože se Vám to nevědomky podařilo. I když nevím, jestli slovo šokovat je ten správný výraz.
Pokud se přesto tohoto slova dále přidržím, pak ve skutečnosti každý umělec chce šokovat, každý chce vzbudit emoce, každý chce jitřit smysly. Umělec, který nic takového nechce, asi není umělcem. Jenže jitřit smysly uměleckým dílem není to samé jako „pouze jitřit smysly“. Největší vítězství podle mne je, když umělec rozjitří smysly, aniž při tom vyloví vložku z kalhotek. Já panu Krumphanzlovi neberu jeho sexuální libůstku - jak by to ale vypadalo, kdyby například každý koprofil (nebo jiný „fil“) prezentoval svůj způsob prožívání sexuality jako umění?
Na rozdíl od pana Martina Vacka si nemyslím, že existují hloupá slova, mohou existovat jen hloupé skutečnosti, které příslušnými slovy označujeme. Především jsem se však nikde nesnažil definovat pojem normálnosti. Vůbec si nemyslím, že je někdo z jiné planety - naopak. Celá historie nám ukazuje, že nejkrutější i nejmírumilovnější lidé byli lidmi, že všechno co v životě děláme, je absolutně lidské a vychází z duchovních základů lidství, a že se tedy ve svém životě kloníme buď ke zlu nebo k dobru - podle své svobodné volby. A že tedy přiklánět se k dobru má hluboký smysl.
To co mne irituje, je fakt, že spousta lidí sice vidí hloupost, ale nemá odvahu říci: „To je hloupost!“. Je to jako v pohádce O císařových nových šatech. Lidé nad těmi šaty budou filozofovat, obdivovat se jim, ale nikdo císařovi neřekne, že je nahý, aby nevypadal jako hlupák.
Já chci být „morál“, protože to má smysl - i když vím, že se ve svém životě krutostem ani nemorálnostem, které sám způsobím, nevyhnu. Podstatné je, že se jim chci vyhnout.
Můj názor vychází z mého přesvědčení a chtělo se mi ho prostě vyjádřit. Za prostor, který mi byl na těchto stránkách k tomu poskytnut, děkuji.
Zdravím Vás a přeji Vám mnohem lepší nápady.
Jiří Svoboda
Jiří Svoboda 06.04. 2007 - 15:43 << RE

Reakce na biogallery 05.04. 2007 - 13:14
proč neustále mluvíš v množném čísle, honzíku? :) pokročilá schyzofrenie?
petr • 22.04. 2007 - 16:03 << RE

Reakce na znechucený číslo 2 04.04. 2007 - 17:06
Jiří Svoboda napsal :
Ještě pár takových děl a nebudeme se chodit do galerií dívat na umělecká díla, ale vdechovat infekční atmosféru.

libre píše: Ale pane Svobodo tu již přece vdechujeme , je všude okolo nás ..
libre 27.04. 2007 - 04:34 << RE

Reakce na libre 27.04. 2007 - 04:34
Zdravím,
co jste tím chtěl vlastně říci? Že když do té infekční atmosféry ještě něco přidáme, tak se vlastně vůbec nic neděje? Ale to je přece stejné, jako když na černou skládku lidé přihazují další nepořádek se slovy: stejně už je tam bordel...
Zdraví Vás Jiří Svoboda
Jiří Svoboda 27.04. 2007 - 07:42 << RE

Příspěvek z podstránky Reportáž - Atelier:
Mno tak jakože přečetla jsem si komenty a musím říct, že Jirka se jen tak nedá :D Je vidět, že rád kritizuje ostatní a myslí si, že jen to co on uznává je DOBRÉ. A teď příjde otázka: Co je dobré? :D jakože mám pocit, že tu se jedná jen o to se bránit, ale nějak se mu to nedaří. Pořád polemizuje o tom samém - šokování. Nevím, jestli jste někdy prožil stavy jako Honza, nevím jestli chápete jeho chování, jeho styl vyjadřování..Dělá a kreslí to, co ho napadne v určitou chvíli, má prostě potřebu nějak vyjádřit svůj stav. To asi každý umělec. A umělec je podle mě ten, kdo své dílo umí vystavit. Je jasné, že se nebude líbit všem, ale hádat se stále o nározech mi příjde dětinské. Stejně jako kritizování lidí, které pořádně neznáme a nevím jaký mají k čemu důvod. Honzu zná poměrně dost lidí - neříkám, že úplně jeho myšlenkové pochody chápou to asi ne, a proto ho jen tak neodsoudi, ale spíše podrží. Prostě nechápu lidi, který přijdou na nějaké stánky, neznají toho člověka a už mají nějaké kecy..nevím asi je to moderni :D
sweet • 01.11. 2007 - 19:29 << RE

Author
Zdravím!
Skvělé, je tu reakce! Sice se svým příspěvkem nejsem úplně aktuální, ale myslím, že to není až tak podstatné.
Nelze říci, že bych obecně rád kritizoval, zato mne velice baví diskutovat o umění. Což však znamená, že když je co kritizovat, tak i rád kritizuji. Já netrvám na tom, že to co považuji já za dobré, je skutečně dobré. Ale mám právo si to myslet ze dvou důvodů: 1. pokud argumenty proti mému názoru nemají dostatečnou váhu, 2. pokud principy, které uznávám a kterým věřím, fungují a jsou prospěšné. Rád bych též zdůraznil, že pravidla toho, co je dobré, jsem nestvořil já, pouze je respektuji.
Pan Krumphanzl v rozhovoru pro noviny prohlásil, cituji: „Na díle jsem spolupracoval se svojí dřívější přítelkyní a členkou naší skupiny Terezou Vackovou. Mělo poukázat na to, že menstruace je něco normálního a přirozeného.“
Já osobně neznám nikoho, kdo by prohlašoval menstruaci za něco nepřirozeného. Co si mám myslet o „stavech“ pana Krumphanzla, když pak z člověka vypadnou taková „moudra“?
Kromě toho vůbec nepochybuji o talentu a tvořivé síle pana Krumphanzla. Ale pochybuji o prospěšnosti směru jeho tvořivé síly. Já pana Krumphanzla neodsuzuji „jen tak“. Já ho dokonce neodsuzuji vůbec. Na to nemám žádné právo. Ale mám právo vyslovit se kriticky k jeho tvorbě. A tak to dělám. To právo je zde přítomno v podobě tohoto prostoru pro příspěvky a názory. Předpokládám, že fórum na stránkách Biogallery je svobodné a proto nelze očekávat, že zde zazní jen samá chvála. Nikdo snad nechce, aby svět byl jen zelenočerný, že? Já hodnotím pana Krumphanzla, který je virtuálně přítomen na těchto stránkách. Skutečného pana Krumphanzla neznám, takže jestliže je skutečný pan Krumphanzl jiný, než jsou jeho stránky, tak je přece naprosto neosobní vše, co zde píšu. Já sice mohu být považován za „hořkou pilulku“, ale pokud se budeme řídit například slovy Bible, že „člověka neznečišťuje to, co do něj vchází, ale co z něj vychází,“ pak je jasné, že pokud někomu křivdím, pak tato křivda svědčí proti mně. Pokud někomu moje slova „zhořknou v ústech“, pak je ve skutečnosti v oněch ústech hořká pachuť již dávno přítomna.
Pan Krumphanzl se hlásí k filozifii Friedricha W. Nietzscheho. A říká, že jeho teorie o nadčlověku byla nacisty zneužita. Tak si poslechněte přímo Nietzscheho a posuďte, jak byla jeho filozifie „zneužita“.
Pokud najdeme odvahu zbavit Nietzscheho vybroušené a libozvučné formulace jejich „jazykové síly“, získáme myšlenkový základ, který zní bez nadsázky děsivě. Základní výroky jeho filozofie nepředstavují v sobě uzavřený systém a dají se redukovat na následující teze, jak už zjistil jeden z jeho asi nejvýznamnějších badatelů Karl Schlechta.
1. Hodnoty, představy hodnot a ctnosti (jako laskavost nebo láska k bližnímu) jsou holý nesmysl.
2. Svět je vpravdě beze smyslu, je to nesmysl a je nepochopitelný.
3. Žena je méněcenná bytost.
4. Pozitivně hodnocený je pouze „nadčlověk“, který se vyznačuje silou, láskou k válce, bojechtivostí a vůlí k moci. Nadčlověk miluje násilí a je fyzicky a duševně silný. Nietzsche favorizoval „aristorkacii vznešených lidí, kteří mají oběti slabých a otroků klidně akceptovat“.
5. Válka je dobrá, pozitivní a vítaná.
6. Určité „rasy“ jsou nadřazené jiným rasám.
Přečtěte si ho v originálním znění (pochopitelně v překladu z němčiny):
„Křesťanství, z židovského kořenu a pochopitelné jen jako rostlina této země, představuje hnutí proti každé morálce kultivace, rasy, privilegia – je to antiárijské náboženství par excellence: křesťanství, přehodnocení všech árijských hodnot… evangelium chudých, nižších vrstev, celková vzpoura všech utlačených, nuzných, méněcenných, těch, kteří se provinili proti čisté rase…“
Aneb jak praví Dr. Thomas Röder a Volker Kubillus: „Je nesporné, že Nietzsche patří k výrazově nejsilnějším a nejpůsobivějším filozofům dějin. Přesto nám musíte prominout, že se před jeho duchem neskláníme. Nietzsche totiž vytvořil – při přesnějším pohledu – několik nejabsurdnějších a člověkem pohrdajících tezí a tvrzení, které si jen můžeme představit.“
Já dodávám jen: amen.
Uznáváte již nyní, že mám právo se k tomu, co pan Krumphanzl dělá, vyjadřovat kriticky? A že mám pro svou kritiku docela vážné argumenty?
Co je na díle pana Krumphanzla „Její dny“ nejzajímavější? Zcela určitě design menstruačních vložek, který je bezpochyby geniálním vynálezem, a to navzdory tomu, že autor tohoto designu se nachází kdesi za oponou anonymity. A pak samozřejmě také krev, jejíž výjimečný design a také ohromující specifická složitost se nedá srovnat ani s nejsložitějšími výtvory lidí. A to nepočítám nepředstavitelnou specifickou složitost samotného procesu menstruace. Ono totiž dílo „Její dny“ není až tak nezajímavým spojením dvou designů. Tedy spíše naopak. Ovšem s vědomím těchto souvislostí pan Krumphanzl své dílo pravděpodobně netvořil.
Zajímalo by mne, co bych měl tedy podle „sweet“ napsat, aby to nebyly kecy. Co je jednodušší: říci o názoru někoho druhého, že to jsou kecy, nebo mu věcně oponovat? Umělec je podle mne ten, kdo tvoří, ne ten, kdo své dílo „umí vystavit“. To je totiž velká „móda“ dneška: umění vytvořit je zaměňováno za umění vystavit. Já totiž nehodlám něco přijmout jen proto, že to pochází od někoho, kdo je známý, drzný, odvážný nebo originální. Muhammada také znají miliardy lidí jako vzor ctností, a to přesto, že nechal popravit stovky lidí a vzal si za ženu devítiletou holčičku. A Salvador Dalí skončil navzdory své slávě jako opuštěný bohatý bídák, o jehož dědictví se perou jeho příbuzní, kteří snad dokonce nechávají falšovat jeho díla. A ačkoli nelze pochybovat o genialitě a také o morální síle mnohých děl Picassa, nikoli bezdůvodně o něm vyšla kniha "Maloval krví jiných".

Už jsem se však na jiném blogu přesvědčil, že pan Krumphanzl dokáže nalézt vhodná slova, aby mne dokázal trefně a smysluplně poučit, takže i přes názorový nesoulad zachovávám úctu...

Myslím, že jsem se rozkecal dost, takže bych měl dodat ještě něco skutečně podstatného.
Přeji panu Krumphanzlovi a všem, kdo sledují Biogallery, krásné vánoční svátky, zdraví a štěstí do nového roku.
Zdraví
Jiří Svoboda
Jiri Svoboda 19.12. 2007 - 20:22 << RE

Reakce na Biogallery 28.03. 2007 - 22:18
ale no tak,respektovat sračky?to těžko.hezký den soudruju
radio • 20.01. 2008 - 15:54 << RE

Author
cau lidi,ja moc dlouho schanim System of a down vsechny cd,ale mam jen mezmerize a proste chci vsici sem na KirtapPatrik@seznam.cz prosim moc je chcia potrebuju k zivotu
Arogance 19.07. 2008 - 21:12 << RE

Reakce na biogallery 05.04. 2007 - 13:14
uchyl...je to uchyl...ma nejake trauma z dětství tuším
nat • 11.08. 2008 - 00:09 << RE

Reakce na nat 11.08. 2008 - 00:09
Něco na tom bude :) děkujeme za reakci :) a přejeme krásný den!
Biogallery 12.08. 2008 - 07:36 << RE

Příspěvek z podstránky Životopis:
Nemůžu si pomoct, ale fotky žen a dívek, které autora ovlivnily vypadají dost jednoduše...působěji dost sexysticky a myslim, ze prave v tom je zakopanej pes. Pan Krumphanzl jde na vsechno prostrednictvim jedny jediny veci a tou je SEX. Vzdyt je tolik různejch typů dívek a žen, a on tu má jen dlouhovlasý, vyzývavě se tvářící ikony, co působí lacině. Proč někdy neudělá změnu? Takhle to jeho "umění" působí dost jednotvárně a tím pádem může skončit i bez inspirace. Chtělo by to radikální změnu. Tak třeba Coco Chanel, Edith Piaf, Martu Vančurovou, Sharleen Spitery, Annie Lennox, Lenku Dusilovou, Lenku Filipovou, Suzanne Vega, P.J. Harvey a další.
I 06.07. 2009 - 13:46 << RE


• Celkový počet příspěvků: 59 - zobrazuje se 12 nejnovějších >> Všechny příspěvky

Text odesílané zprávy:
autor zprávy
(jméno nebo přezdívka)
e-mail pro odpovědi