|
picture gallery |
Michael ClaytonMichael Clayton
Režie: Tony Gilroy „Povozte mě jen tak za 50 dolarů“, odpoví v závěru filmu Michael Clayton ve skvělém podání George Clooneyho taxikáři na otázku „kam to bude?“ A já si uvědomil, že i film Michael Clayton je taková jízda taxíkem a to rozhodně ne ledajakým. Tohle taxi vás totiž odveze do pořádné špíny.
Na film Michael Clayton jsem se těšil hodně a jsem rád, že mě opravdu silně oslovil a potěšil. Je to velmi jasný a současně poněkud přízračně realistický pohled do světa špíny těch největších a nejbohatších právnických firem. Je to osvobozující lázeň ve špíně, která dokáže člověka dohnat k šílenství a nebo k chladnokrevné vraždě. Přirozeně, že skrze prostředníka, peníze udělají vše za vás, pokud jich máte dost. Není vhodné si zamazat svůj luxusní oblek. Ale počítejte s tím, že nejste jediný hráč tohoto právnického pokeru a občas můžete narazit na stejně dobrého či mnohem lepšího hráče než jste vy. A tím nejlepším hráčem je v tomto filmu právě Michael Clayton.
Kariéra, postup, bohatství, odcizení lidskosti a odevzdání se programu jedné společnosti. Právníci nejsou v dnešní době nic jiného než mafie. Pod povrchem gigantických firem se rozhoduje nejen o miliardách dolarů, ale také o životech jednotlivců, jenž mohou narušit věčný tok bohatství do kapes těch nejmocnějších. Ano tak to je, protože tam kde je sakra hodně peněz, tam je sakra hodně špíny. Je tomu tak a vždycky tomu tak bude, ale film Michael Clayton na to poukazuje originálním způsobem. Vtáhne vás totiž zvláštním způsobem do toho proudu a odnese vás pár dlouhých mil po proudu aby jste se na břeh dostali s trochu novým pohledem na věc. Ucítíte, že touha po moci a po bohatství je jako rakovina. Nemocní si neuvědomují svoji nemoc a likvidují ty, jenž se náhle vyléčí. Nebýt lhářem je v dnešní době závažná a smrtelná nemoc, nezabije vás však nemoc sama, ale ti kterým lži dobře vydělávají. To co platí dnes v celé společnosti, platí ve světě právnických firem dvojnásob. A o tom ve své podstatě film Michael Clayton je. Je o hnusu, který se odehrává tam v gigantických právnických firmách a kdesi pod povrchem…..kam člověk nevidí, dokud již není pozdě. Film Vás pohltí do příběhu několika lidí, jenž se pohybují na velice ostré hraně bytí a nebytí, zdravého rozumu a šílenství, moci a bezmoci……zaprodání a cti. Svět kde se jedná o miliardy až na prvním místě není nic, kde by se dalo žít svobodně. Vše podléhá těm nejmocnějším. Je to jako zaprodat se ďáblu pro kousek bohatství, ale jakého bohatství a za jakou cenu…
Film Michael Clayton je pro mě jedním z nejlepších filmů z tohoto prostředí. A asi největším překvapením u filmu, od kterého jsem čekal hodně a on mi přinesl ještě mnohem víc. Obával jsem se jistého chladu příběhu. Nevěděl jsem co si myslet o filmu z právnického prostředí, kde jde o „čištění firemní špíny“. A obával jsem se toho, že nebude mnoho co napsat. Ale teď v sobě mám tolik pnutí a emocí……že se tato recenze píše doslova sama od sebe. Geroge Clooney je brilantní. Jeho Michael Clayton je skutečně třída a současně jen obyčejný člověk. Když se na něho podíváte, pomyslíte si, ten se musí koupat v penězích. Je to symbol úspěšnosti. Ale pod povrchem se setkáváte s člověkem, který nemá skoro nic. Sám řeší dluhy, prohrává cizí peníze v kartách, rodina se mu zhroutila a postupně přichází o víc a současně v sobě cosi nachází. Tak to prostě chodí, musíte něco ztratit aby jste něco našli. A i o tom je film Michael Clayton.
Když Michael Clayton zastaví náhle „své“ auto, vystoupí a jde opuštěnou krajinou, pocítíte ten pocit, že svět kolem nás není ani o trochu skutečnější než to co se z nás pod tlakem doby a společnosti stalo. Většinu vlastního života sledujeme jen oknem uhánějícího taxíku z bodu A do bodu B. Chutě a vůně si jen představujeme a soukáme do sebe velké množství umělých příchutí a barviv, které odvážně považujeme za skutečné. Naše životy se stávají falešnou náhražkou. Vše se stává náhražkou, za kterou jsou někteří z nás ochotni vraždit. Mohl bych psát dál a dál o tom, co jsem ve filmu Michael Clayton nalezl a co všechno mě tolik zasáhlo. Ale ponechám také prostor vám samotným a doporučím tento film skutečně shlédnout. Protože, tento film to nejlépe řekne sám…….tiše a nenápadně a přesto silně a přesvědčivě. Když jsem na konci filmu odjížděl s Michaelem Claytonem na projížďku taxíkem za 50 dolarů......nikam jsem nespěchal stejně tak jako on. Děkujeme za spolupráci distribuční společnosti SPI International.
Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl Poslední aktualizace: 09.01. 2008
[ filmové recenze ]
|
