|
picture gallery |
PenelopePENELOPE
Režie: Mark Palansky ÚVOD Odpustíte mi doufám, že před samotnou recenzí filmu si dovolím ohlédnout za jednou drobností, která mi v úvodu této recenze přišla vhod. Četl jsem totiž před časem otázku čtenáře v časopisu Premiere, zda si novináři uvědomují, jak skvělou mají práci, filmy vidí jako první a zdarma a ještě si mnohdy pochutnají na připraveném rautu. Odpověď zněla, že je to sice hezká představa čtenáře, ale že práce filmového kritika není zrovna nej. Já bych zde rád napsal, že každá mince má dvě strany. Jsou filmy u kterých už za pět minut vím, že to budu muset překousnout a bude mě to stát hodně práce. A potom jsou filmy jako Penelope, kdy jsem neskutečně mile překvapen a moje práce mě neskutečně těší a já si ani jako v práci nepřipadám. Takže v případě filmu Penelope musím uznat, práce filmového kritika je skvělá.
Přiznám se, že na film Penelope jsem se těšil už dlouho. Hned jak distribuce Blue Sky Film uvedla první informace o Penelope jsem začínal tušit, že se chystá něco výjimečného. Už jen fakta o tom, že půjde o film Marka Palanského s úžasnou Christinou Ricci v titulní roli postačili k mé nedočkavosti. Že vám jméno Mark Palansky nic neříká? No ono není divu, film Penelope je jeho celovečerní debut. Takže se opět můžete zeptat, proč mě jeho jméno předem tolik potěšilo? Mark Palansky je totiž známý tím, že ve své tvorbě využívá plně svoji vášeň k sochařství, designu a fotografování. Když přidáme skutečnost, že promoval na Kalifornské univerzitě v San Diegu v oboru umění a filozofie, není myslím už téměř co dodat. Snad jen otázku, jaký film tedy nakonec vznikl? A odpověď. Vznikl úžasný a zábavný pohádkový příběh s krásnou myšlenkou, která je tak aktuální a každému z nás blízká až to skoro bolí.
Musím se ještě přiznat k tomu, že pohádky nemám moc rád. Ale v případě Penelope jsem zjistil, že to není tím, že bych neměl pohádky rád, ale že je jen málo pohádek, které dokážou potěšit i dospělého člověka, který vyrostl například na knížkách o filozofii tak jako já. Takže před filmem Marka Palanského smekám a pokusím se konečně dostat k filmu aby si člověk vytvořil alespoň nějaký obrázek, ač tomu filmovému jistě hodně vzdálený. Protože nedokážu popsat slovy tu atmosféru a kouzlo které jsem ve filmu Penelope nalezl. O FILMU Penelope Wilhernová pochází ze zámožné rodiny, bohužel ji však kromě modré krve v žilách koluje i dávná kletba, která ji odsoudila k životu s prasečím rypáčkem. Jedinou nadějí je pravá láska a šlechtický původ toho, kdo se do ní zamiluje. I přes svou odlišnost se Penelope rozhodne čelit světu s odkrytou tváří a přes noc se z ní stává hvězda bulvárního tisku. Nakonec se však ukáže složitější, vyrovnat se s láskou než s vlastní odlišností. Rád bych zde okamžitě doplnil, abych vše uvedl na pravou míru a nezalekli jste se nějakého klasického pohádkového vyprávění o zakleté princezničce s rypáčkem jenž hloupě čeká na svého spanilého prince. Že tohle je příběh mnohem bližší dnešní době a mezilidskému soužití. Je to o odlišnosti jedince a jeho starostech a pocitech z toho, že jen těžko může být sám sebou a šťastným v neustálém tlaku hloupé a povrchní společnosti. Vždyť netolerance a agresivita proti individualitě jedince a nemusí to být nutně prasečí rypáček místo nosu, je dnes tak zarážející.
A pokud tvrdím, že Penelope je rozhodně film roztomile odlišný a jiný, tak bych rád podotknul, že pohádka, kde maminka svoji dceru nechá naoko zpopelnit aby ji tak ochránila před dotěrným tiskem je skutečně moje gusto. Také stará dobrá moudra, že za všechno můžou matky a boháči jsou blbci, nelze opomenout. V neposlední řadě je fajn, že Penelope chutná pivko a jeho konzumace brčkem ji řádně upraví. Princ zde není ani tolik princem, jako ztroskotancem s dobrým ale značně polámaným srdcem, který noc co noc prohrává peníze v kartách. Prostě život je „pohádka“ přátelé a každý z nás se jednu takovou „pohádku“ snaží žít. Jde o to, zda najdeme to, co hledá i Penelope. A musím říct, že v případě Penelope vás příběh bude bavit a konec vás opravdu překvapí.
Film Penelope je skutečně skvělý příběh v krásném vizuálním a vtipném provedení. Nerad bych zde srovnával film Marka Palanského s dnes již klasickou tvorbou Tima Burtona, ale myslím, že mohu napsat, že film Penelope je také souhrnem toho nejdůležitějšího ve filmovém umění. Příběh s myšlenkou, zpracovaný originálním způsobem s notnou dávkou vtipu a to vše v tak dokonalém souznění, že se ani na okamžik nepřestanete skvěle bavit. K tomu přidejte báječné herce Christinu Ricci (které to podle mého sluší jak s prasečím rypáčkem tak bez něho) a okouzlujícího Jamese McAvoye. Možná by bylo fajn, napsat také něco o tom, co na filmu není tak skvělé a dokonalé. Bohužel vás v tomto musím zklamat. Osobně jsem nic špatného nenašel.
Pokud se tedy mám vyjádřit k pohádkám, které jsem neměl nikdy příliš rád. Když půjde o pohádky jako Penelope, rád je mít rozhodně budu. A podívám se na ně strašně rád i víckrát. Protože tohle mě baví, johoho. A přiznám se, že nejednou v životě jsem se cítil podobně jako Penelope ač prasečí rypáček ani ouška nemám. ZÁVĚREM
Uvažoval jsem co napsat na závěr recenze filmu, který mě tak mile potěšil. A nenapadá mě nic jiného než poděkovat Marku Palanskému za pohádku na dobrou noc. Dám si čaj, dojdu se vyčůrat a hajdy na kutě. A slibuji, že se pokusím mít sám sebe rád takového jaký jsem. Děkujeme spolupráci distribuční společnosti Blue Sky Film.
Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl Poslední aktualizace: 09.05. 2008
[ filmové recenze ]
|
