|
picture gallery |
NA FLÁMUNA FLÁMU
Režie: Šimon Dominik Divadlo DISK opět nezklamalo. Kdo mě zná ví, že mám rád divadelní hry hrubšího zrna s pořádnou dávkou imaginace a temných lidských stránek. Ovšem tentokrát jsem šel do divadla po náročném jednání a musím se přiznat, že jsem se obával toho, že pokud dám ještě nějaké psycho asi mě ten den odvezou. Bylo proto veliké štěstí, že jsem tentokrát šel na představení komediální a to na hru Na flámu dramatika Toma Stopparda ve vynikajícím zpracování divadla DISK.
Mám chuť si zakřičet, jak skvěle jsem se tento večer bavil u naprosto vyvážené a zábavné komedie. Nemám rád takové ty bláznivé frašky a divadelní komedie, které jsou směšné tak nějak vlezle až jsou trapné. Hra Na flámu je však delikátní zábava, která stojí na velmi dobrém příběhu a její herecké obsazení je jedním slovem fantastické. Co role to nezapomenutelná figurka. Podle mého jde o nejkouzelnější komedii, kterou jsem v poslední době viděl a s každým nástupem dalších a dalších postav jsem se nestačil divit, kolik srandy mě ještě čeká. Dva ušlápnutí snílci, kteří si chtějí pěkně užít velkoměsta zatímco jejich pán odjel do Vídně se pouštějí do velikého dobrodružství ve kterém jim jde o těžce vydřené pracovní jistoty. Všude kolem se však odehrává tolik událostí, že se všechno snadno zamotává jako kousky vánočky a vzniká tak pěkně vypečená dobrota s pořádnou dávkou vtipu. Na flámu je zábava od začátku až do konce.
Rád bych se podělil o vtipy a legraci, ale to je prostě dost nemožné. Tohle musíte vidět, je to vynikající způsob jak hodit všední starosti za hlavu a užít si vynikající divadelní legraci. Z hereckých výkonů jsem byl skutečně nadšený. Velikou pochvalu si zaslouží „exemplární“ sluha v podání vynikajícího Ivana Luptáka. Jakmile se tato figurka zjevila na scéně bylo o zábavu postaráno. Stejně tak skvělý Tomáš Klus jako cizinec, krejčí, číšník a nebo vagabund předvádí prvotřídní výkon. Ale nemůžu přehlédnout ani hlavní trojici Miroslava Tichého, Pavla Kryla a Ondřeje Nováka. Každý do hry vnáší tolik energie a osobitosti, až jde z toho hlava kolem. A když přijde na drožkáře jeho záchvat, to je teprve „prdel“. V případě hry Na flámu je ale složité herce hodnotit nějak jednotlivě, ono jde totiž o skvělou souhru všech v jeden dokonalý celek. Hra funguje naprosto skvěle a její délka,která si vyžaduje jednu přestávku není vůbec naškodu. Tady jde totiž o skvělou zábavu až na prvním místě.
Souhlasím naprosto s tím co řekl sám režisér Šimon Dominik: „V mnoha ohledech je hra typicky stoppardovsky nejednoduchá, milovníci autorových propracovaných konstrukcí si v ní rozhodně přijdou na své, ale oproti některým jiným jeho hrám je tato komedie velmi komunikativní. Ze své podstaty situační frašky klasického střihu je totiž přístupná i v okamžiku kdy zrovna nemáte chuť podnikat výpravu za podtexty a druhými (třetími, čtvrtými…) významy.“ Opět píšu chvalozpěv, jsem si toho vědom a stojím si za tím. Protože v den, kdy jsem padal na hubu a myslel, že v divadle snad usnu jsem zažil nejzábavnější večer po hodně dlouhé době a byl jsem moc rád, že jsem si mohl Na flámu taky pěkně užít. A jsem rozhodnutý, že si zajdu tuhle „exemplární“ parádu užít ještě nejméně jednou. Protože dvojnásobná dávka opékaných pernatců, tartanových pláštěnek a k tomu humr Thermidor, to je ukrutně lákavá záležitost. A mimochodem, tahle recenze zdaleka nestačí k tomu aby bylo jasné o co jde. Jedním slovem bych dodal….čekejte víc! Protože mě tahle zábava zachránila večer před posledním vydechnutím. Energie doplněna a já pelášil z divadla DISK jako králíček Duracell. Děkujeme za spolupráci divadlu DISK!
Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl Poslední aktualizace: 20.11. 2008
|
