|
picture gallery |
SPALOVAČ MRTVOLSPALOVAČ MRTVOL
Fuks, Filcíková, Vašíček „Utrpení je zlo, které máme odstraňovat nebo aspoň zmírňovat, zkracovat, ale toto zlo pášou lidé, protože je obklopuje zeď, pro kterou nevidí světlo.“ Zapomeňte na Rudolfa! Byl první výkřik divadla DISK kterého jsem si před návštěvou černé grotesky Spalovač mrtvol povšiml. V mém případě ač je to skoro až neuvěřitelné není na koho zapomínat, protože ač jsem velkým fandou a příznivcem kultovních art filmů a podobných záležitostí a lahůdek. Filmový Spalovač mrtvol s Rudolfem Hrušínským mě dodnes nepoznamenal. Ano přiznávám se veřejně k tomu, film jsem neviděl a knihu jsem nečetl.
Po shlédnutí Spalovače mrtvol v divadle DISK jsem si však položil otázku, zda je to dobře či zle, neznat předlohu. Hra Spalovač mrtvol by totiž mohla být podle mého názoru rozhodně mnohem intenzivnější, silnější a především delší. Z toho co jsem slyšel před představením jsem ve výsledku byl přeci jen mírně zklamán. Ale bylo by příliš snadné a nepravdivé napsat, že hra Spalovač mrtvol není dobrá. Pokud přistoupíte na černou grotesku o jednoduchém mužíčkovi, který si na prsou nosí knihu o Tibetu kde se píše „utrpení je zlo, které se musí odstraňovat nebo aspoň zmírňovat…“ a jeho největší bohulibou činností je pomáhat lidem v jejich návratu v prach v „chrámu smrti“ jak sám s úctou nazývá krematorium, zjistíte, že hra ve své podstatě funguje.
Příběh muže, který chtěl zůstat dobrým a ve zvráceností a hrůzou prorostlé válečné atmosféře, kde smrt je neustále na dosah a v případě člověka pracujícího v krematoriu snad ještě mnohem blíže, je hrou s velmi zásadním a silným poselstvím. Člověk se musí naladit na tu správnou frekvenci aby příběh v tomto podání byl schopen přijmout a vnímat např. genocidu jako součást grotesky a k tomu je potřeba prostor a čas. A právě toho si myslím hra Spalovač mrtvol dává příliš málo. Rozhodně to není nic tak originálního, kombinovat něco tak strašlivého s černým humorem v popředí. Ovšem právě v rychlosti a stručnosti této hry mi přijde, že tato odvážná kombinace příliš nefunguje. Nedokážu se proto ani smát ani pociťovat mrazení v zádech, ale jen příběhem proplouvám a čekám co ještě přijde. A přijde konec představení. Celkový dojem je v mém případě poněkud rozporuplný a musím napsat, že hra v jednotlivých prvcích se mi líbila, ale jako celek na mě nezafungovala tolik, jako například jiné divadelní hry, které jsem v divadle DISK měl možnost vidět. Hra Spalovač mrtvol má však i krásné a silné okamžiky. Velice mě zaujal především začátek, kdy hlavní postava v krematoriu připravuje ke spálení mrtvou dívku, která si z nešťastné lásky podřezala žíly a společně na scéně tančí. Pro mě osobně to možná byla ta vůbec nejkrásnější a nejkouzelnější pasáž z celé hry. Což je trochu škoda, že to nejlepší jsem dostal hned na uvítanou a potom jsem čekal na něco víc.
Ovšem abych se přiznal, asi bych si na hru Spalovač mrtvol zašel s radostí ještě minimálně jednou a znovu se pokusil nahlédnout do „chrámu smrti“, kde se drží hesla, „prach jsi a v prach se obrátíš“. Vždyť je to tak bohulibá činnost. Závěrem této recenze bych chtěl říct, že hru Spalovač mrtvol doporučuji především proto, aby jste si sami vytvořili názor na hru, kterou rozhodně není snadné ohodnotit a která podle mého mnoho diváků zaujme a mnoho přivede do rozpaků. A jelikož každé umění by mělo zanechávat po sobě stopy, věřím, že i hra Spalovač mrtvol v každém z nás stopu zanechá. A to je to, o co tu přeci jde. Vytvářet a zanechávat stopy. A na úplný závěr této recenze chci ještě napsat, že v knize o Tibetu se píše „utrpení je zlo, které máme odstraňovat nebo aspoň zmírňovat, zkracovat, ale toto zlo pášou lidé, protože je obklopuje zeď, pro kterou nevidí světlo.“ Prach jsi a v prach se obrátíš…..a v krematoriu o tuto bohulibou činnost jde především. A tak než se do krematoria dostanete na poslední taneček se spalovačem, zajděte si do divadla DISK a podívejte se na hru Spalovač mrtvol. Marlen je rozkošná…… Děkujeme za spolupráci divadlu DISK!
Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl Poslední aktualizace: 07.10. 2008
|
